|
|
Chinese Stock Markets: Underperformance and its Determinants
Kováč, Roman ; Báťa, Karel (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Výkonnosť akciových trhov je podmienená tromi typmi premenných: makroekonomickými indikátormi, heterogenitou sektoru a firmy a efektami tretích krajín. Pri posudzovaní výkonnosti indexu akciového trhu je dopad heterogenity sektoru a firmy marginálny, pretože tento je už obsiahnutý v indexe skrz firmy, ktoré sú jeho zložkami. Táto práca sa teda sústredí na ostatné dva typy. Čínsky akciový trh bol vybraný pre na ilustráciu vplyvu týchto prvkov, pretože jeho výkonnosť v porovnaní s domácimi ukazovateľmi (najmä rastom HDP) je mnohými výskumníkmi považovaná za relatívne horšiu. Za použitia ekonometrického rámca pre panelové dáta a ich bayesovské rozšírenie, táto práca odhaduje viacero modelov výkonnosti čínskeho akciového trhu hodnotiac jej individuálne determinanty. Model následne predikuje vývoj teoretickej ceny dvoch hlavných čínskych akciových indexov na dvoch časových vzorkách rôznej dĺžky končiace v roku 2013. Práca potom demonštruje nedostatočnú výkonnosť čínskych finančných trhov porovnaním namodelovaných cien s aktuálnymi cenami na trhu. Klasifikácia JEL C23, C51, C53, G15, G17 Kľúčové slová underperformance, panel data, fixed effects model, Bayesian Model Averaging E-mail autora roman_kovac@ymail.com E-mail vedúceho práce karel.bata@seznam.cz
|
|
|
Capital Regulation, Bank Ownership and Bank Risks: Evidence from Central and Eastern Europe, and Asia
Gwee, Tian Jie ; Gregor, Martin (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent) ; Bruno, Randolph Luca (oponent)
Tato práce zkoumá tři hypotézy ohledně vztahu mezi vlastnickou strukturou bank a podstupovaným rizikem, kdy regulace kapitálu slouží jako proměnná zprostředkující vliv vlastnické struktury. Empirická analýza využívá rovnic, panelových dat a modely instrumentálních proměnných (IV) na vzorku 192 bank ze střední a východní Evropy a regionů Asie během let 2005-2014. Práce začíná posouzením otázky, jak banky v obou regionech nastavují svou úroveň kapitálu a portfolio rizika v situaci minimální regulace kapitálu. Výsledky ukazují, že banky reagují na zvýšení regulace zvýšením množství kapitálu, což znamená i zvýšení bankovních rizik. Za druhé, pokud jde o dopady bankovní vlastnické struktury na podstoupené riziko, bylo zjištěno, že banky mající zahraniční vlastníky vykazují vyšší rizika než banky mající domácí vlastníky; nicméně, státem vlastněné banky jsou během předvolebních období mnohem stabilnější z hlediska rizikovosti aktiv. Vezmeme-li v úvahu tržní sílu uvedených bank, vlastnictví ze strany managementu či institucionálních investorů zvyšuje rizikovost aktiv, zatímco u státem vlastněných bank je tento vliv patrný pouze v průběhu volebního období. Zjištění také ukazují, že regulace kapitálu funguje ovlivňuje dopady vlastnické struktury a bankovních rizik, avšak rostoucí efekty lze prokázat pouze u...
|
|
|
Credit risk of subsidiaries of foreign banks in CEE countries
Cheng, Jiamin ; Hanzlík, Petr (vedoucí práce) ; Silva, Rui (oponent) ; Baxa, Jaromír (oponent)
Účelem tohoto článku je studovat bankovní charakteristiky mateřské banky zahraničních bank a vliv ekonomického prostředí domovské země na úvěrové riziko dceřiných společností. Studie shromáždila soubor dat 32 zahraničních bank v 8 zemích střední a východní Evropy (vstup do EU v roce 2004) od roku 2009 do roku 2020 a provedla empirickou analýzu pomocí regresního modelu panelu s fixním efektem. Jako závislá proměnná se používá kreditní riziko (NPL) a vysvětlující proměnná je rozdělena do čtyř skupin podle domovské země a hostitelské země, úrovně banky a makroekonomické úrovně. Výsledky regrese ukazují, že ziskovost mateřské banky má negativní dopad, zatímco likvidita mateřské banky, kapitál mateřské banky, velikost mateřské banky a úvěrové riziko mají pozitivní dopad na úvěrové riziko dceřinou společností. Inflace v zemi, kde se nachází mateřská banka, má navíc negativní dopad na úvěrové riziko dceřiné společnosti, zatímco růst HDP a míra nezaměstnanosti v zemi, kde se nachází mateřská banka, vede ke zvýšení úvěrového rizika. Tyto výsledky ukazují, že mezinárodní riziko se přenáší z mateřské země do hostitelské země prostřednictvím nového kanálu pro zahraniční banky. Klíčová slova: úvěrové riziko, model fixních efektů, země střední a východní Evropy, bankovní systém, zahraniční banka
|
|
|
Capital Regulation, Bank Ownership and Bank Risks: Evidence from Central and Eastern Europe, and Asia
Gwee, Tian Jie ; Gregor, Martin (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent) ; Bruno, Randolph Luca (oponent)
Tato práce zkoumá tři hypotézy ohledně vztahu mezi vlastnickou strukturou bank a podstupovaným rizikem, kdy regulace kapitálu slouží jako proměnná zprostředkující vliv vlastnické struktury. Empirická analýza využívá rovnic, panelových dat a modely instrumentálních proměnných (IV) na vzorku 192 bank ze střední a východní Evropy a regionů Asie během let 2005-2014. Práce začíná posouzením otázky, jak banky v obou regionech nastavují svou úroveň kapitálu a portfolio rizika v situaci minimální regulace kapitálu. Výsledky ukazují, že banky reagují na zvýšení regulace zvýšením množství kapitálu, což znamená i zvýšení bankovních rizik. Za druhé, pokud jde o dopady bankovní vlastnické struktury na podstoupené riziko, bylo zjištěno, že banky mající zahraniční vlastníky vykazují vyšší rizika než banky mající domácí vlastníky; nicméně, státem vlastněné banky jsou během předvolebních období mnohem stabilnější z hlediska rizikovosti aktiv. Vezmeme-li v úvahu tržní sílu uvedených bank, vlastnictví ze strany managementu či institucionálních investorů zvyšuje rizikovost aktiv, zatímco u státem vlastněných bank je tento vliv patrný pouze v průběhu volebního období. Zjištění také ukazují, že regulace kapitálu funguje ovlivňuje dopady vlastnické struktury a bankovních rizik, avšak rostoucí efekty lze prokázat pouze u...
|
|
|
Chinese Stock Markets: Underperformance and its Determinants
Kováč, Roman ; Báťa, Karel (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Výkonnosť akciových trhov je podmienená tromi typmi premenných: makroekonomickými indikátormi, heterogenitou sektoru a firmy a efektami tretích krajín. Pri posudzovaní výkonnosti indexu akciového trhu je dopad heterogenity sektoru a firmy marginálny, pretože tento je už obsiahnutý v indexe skrz firmy, ktoré sú jeho zložkami. Táto práca sa teda sústredí na ostatné dva typy. Čínsky akciový trh bol vybraný pre na ilustráciu vplyvu týchto prvkov, pretože jeho výkonnosť v porovnaní s domácimi ukazovateľmi (najmä rastom HDP) je mnohými výskumníkmi považovaná za relatívne horšiu. Za použitia ekonometrického rámca pre panelové dáta a ich bayesovské rozšírenie, táto práca odhaduje viacero modelov výkonnosti čínskeho akciového trhu hodnotiac jej individuálne determinanty. Model následne predikuje vývoj teoretickej ceny dvoch hlavných čínskych akciových indexov na dvoch časových vzorkách rôznej dĺžky končiace v roku 2013. Práca potom demonštruje nedostatočnú výkonnosť čínskych finančných trhov porovnaním namodelovaných cien s aktuálnymi cenami na trhu. Klasifikácia JEL C23, C51, C53, G15, G17 Kľúčové slová underperformance, panel data, fixed effects model, Bayesian Model Averaging E-mail autora roman_kovac@ymail.com E-mail vedúceho práce karel.bata@seznam.cz
|
|
|
Vliv ropné krize roku 1973 na růst reálného HDP Spojených států
Dobrovolný, David ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vliv ropného šoku z roku 1973 na reálné HDP Spojených států amerických. Teoretická část zahrnuje dosavadní mezníky v této oblasti zkoumání a představuje podrobný náhled na problematiku ropných šoků. Daný vztah následně v praktické části ověřuji pomocí modelu fixních vlivů odhadnutého užitím metody nejmenších čtverců a také pomocí instrumentálních proměnných. Na základě výsledků obou modelů se mi nepodařilo potvrdit statistickou významnost změny ceny ropy; závěrem této práce tedy je, že ropný šok z roku 1973 nebyl zásadním původcem následné krize, která se ve Spojených státech projevila po započetí ropného embarga.
|
|
|
Analýza determinantů spotřeby alkoholu ve vybraných zemích OECD
Bárta, Ondřej ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce analyzuje vliv vybraných faktorů na spotřebu alkoholu ve 30 zemích OECD. Na základě dat za období od roku 2000 do roku 2010 jsem odhadl 4 ekonometrické modely. V modelu jsou použity následující determinanty: cena alkoholu, HDP na obyvatele, tempo růstu HDP, míra nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti, počet hodin strávených v zaměstnání a podíl sociálních výdajů na HDP. Také je zohledněn vliv finanční krize. Dvě předem stanovené hypotézy jsou: 1. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s HDP na osobu, 2. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s mírou nezaměstnanosti. Hypotézu č. 1 mé modely potvrzují, hypotézu č. 2 potvdit nemohu. Spotřeba alkoholu je tedy negativně korelovaná s mírou nezaměstnanosti. Naopak pozitivní korelace existuje mezi spotřebou alkoholu a mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále se významně projevil podíl sociálních výdajů na HDP, který se spotřebou alkoholu koreluje negativně a o rok zpožděná spotřeba alkoholu, která koreluje pozitivně.
|
host ::
RSS.